Cesta do Guinee Bissau - speciál

 

III. Ochechule

Připomeňme si trochu přírodopis a popišme si jeden ze tří druhů živičišného řádu Ochechulí. Já myslém, že každý z nás alespň jednou vyslovil slovo ochechule jako pejorativní vyjádření vzhledu osoby nám nepříliš sympatické, aniž by znal původ tohoto přirovnání:
Druh: Trichechus senegalensis (kapustňák senegalský a další dva jsou - kapustňák širokonosý a kapustňák jihoamerický), rod: Trichechus (kapustňák), čeleď: Trichechidae (kapustňákovití), řád: Sirenia (sirény), třída: Mammalia (savci), kmen: Chordata (strunatci), říše: Animalia (živočichové). Kapustňáci mají zavalité, torpédovité tělo, zakončené velkou, kulatou ocasní ploutví. Mají poměrně silnou šedavě zbarvenou kůži. Zadní končetiny jsou zakrnělé, ale kostra stále obsahuje redukovanou pánevní kost. Přední končetiny se metamorfovaly na ploutve a jsou na nich patrné nehetnaté výrostky – zbytky po kopýtkách. I přes modifikaci na ploutve jsou přední končetiny natolik flexibilní, že je kapustňáci krom plavání používají při pastvě, k čištění úst, nebo objímání jiných kapustňáků. Krk je robustní a krátký. Ušní boltce postrádá. Malá očka na velké hlavě mohou působit komicky. Horní ret je porostlý smyslovými chlupy a je rozdělen na dvě části, se kterými může nezávisle na sobě při pastvě pohybovat. Písek, spolu s rostlinnou stravou značně obrušují moláry (kapustňáci mají pouze stoličky). Od zadu proto vyrůstají nové stoličky, které posouvají přibližně o centimetr za měsíc a vytlačují přední opotřebované zuby. Mají velmi dlouhá střeva, slepé střevo a žaludek je rozdělen na tři vaky, aby byli schopni lepšího trávení celulózy. Dospělý kapustňák může vážit až 500kg a délka bývá 3-4 m. Kapustňáci pro svou striktně býložravou potravu bývají označováni za „mořské krávy“. Pasou se na vodní vegetaci, převislých bylinách pobřeží řek, ponořených částech stromů, ale v místech dostatku mangrovových porostů. Dospělý jedinec spotřebuje kolem 8000 kg rostlinné potravy za rok. Venkované v Sierra Leone považují kapustňáky za největší škůdce pro pěstování rýže. Někteří kapustňáci vplují do rybářských sítí a bývají proto obviňovány, že spásají malé rybky. Jelikož se v žaludkách kapustňáků našli pouze zbytky korýšů a měkkýšů, je považována konzumace ryb pouze za pověru místních rybářů. Kapustňáci žijí osaměle, nebo vytvářejí menší skupinky o dvou až šesti jedincích. Nejsilnější pouto je mezi matkou a mládětem. Nevytvářejí žádný složitý sociální systém, nejspíš proto, že nemají žádného přirozeného dravce a tele před krokodýly či hrochy chrání matky. Aktivita je převážně noční, přes den odpočívají v pobřežních porostech. Přes noc urazí vzdálenost 30-40km. Období, při kterém se samice páří s mnoha samci, je možné po celý rok. Po třinácti měsících se narodí jedno, výjimečně i dvě mláďata. Rodí se ocasem napřed a od narození mohou plavat. Mateřské mléko sají z páru hrudních mléčných žláz. V prvních měsících se s nimi matky drží při mělčinách. Mláďata jsou závislá na matkách přibližně dva roky. Další mládě může mít samice po třech až pěti letech. Samice jsou pohlavně zralé třetím a samci šestým rokem života. Kapustňák senegalský se dožívá až třiceti let. I přes zákaz lovu bývají kapustňáciloveni pro maso, tuk a pro výrobu animistických fetišů. (Zdroj: Vladimír Zikán, Vydáno dne: 21. 04. 2008).



« « «
Zpět na OBSAH
» » »