Letní festival 2003
V sobotu 2.8. 2003 se za podpory Fondu Vysočiny v prostoru bývalé mládežnické kolonie v osadě Dvorek u Přibyslavi uskutečnil nultý ročník výtvarně-divadelně-hudebně-filmového setkání pod názvem Kolonie znovu žije aneb Ludmila se dočkala (text pozvánky najdete v příloze )
Proč kolonie?
- Protože objekt sloužil v minulosti jako mládežnická kolonie Sdružení katolické mládeže a dodnes se mu říká Kolonka.
Proč Ludmila?
- Protože kaple byla v minulosti zasvěcena sv. Ludmile.
Proč nultý ročník?
- Protože nevíme jak se ten pokus podaří a zda-li bude i příště zájem.
...a takhle to proběhlo (☻ pod tímto symbolem se vždy skrývá ilustrativní foto). DALŠÍ FOTO LZE NAJÍT ZDE.
POSLEDNÍ PŘÍPRAVY A TÉMĚŘ PŮLNOČNÍ MŠE v pátek 1.8. 2003
Je pátek a my zjišťujeme co se všechno nestihlo v předchozích dnech. Poslední přípravy jsou horečné. Na co jsme zapomněli: na městský úřad jsme vše oznámili, policie o tom ví, pojištění celé akce je dohodnuto a zaplaceno, veřejné záchodky a umývárna TOI-TOI jsou již na místě, teď ještě nějaké léky, dohodnout se s lékařem o případné naléhavé spolupráci, nakoupit uzeniny a pečivo a chléb na občerstvení a připravit asi sto gulášů pro učinkující...
...zjišťujeme kdo vlastně přijede a kdo ne. Do poslední chvíle nebylo úplně jisté zda se program uskuteční v té podobě jak byl prezentován. Teď už víme, že Martina Delišová nedorazí. Na cestě je však skupina polských přátel. Martina Řezníčková nepřijede. Ještě jsme vůbec nezkusili jak a čím budeme promítat. Ale alespoň už máme pódium od přibyslavských loutkářů.
V odpoledních hodinách dorazila Kasia Kurzeja z Polska se svou setrou Evou a jejím přítelem Arturem J. a bratrem Arturem K. a jeho přítelkyní Aniou. Mezinárodní účast je tedy jistá a tak jsme na počest okamžitě vztyčili polskou vlajku hned vedle české ☻. Poláci byli nadšeni. My také.
Hned po Polácích dorazilo pivo Bernard. Pomalu se začali sjíždět kamarádi (Iva Honsová ozdobila okno ☻) a první učinkující z divadla LeŠkleb, kteří zde budou nocovat. Přijel Tonda Jelínek - biskup Apoštolské episkopální církve katolické i s mladou manželkou a dcerami a přišlo i několik sousedů. Museli jsme na přivítanou narazit první soudek piva. Večer byl totiž horký.
Pod stanem, který nám zapůjčil pivovar Bernard, jsme ještě stačili připravit koutek pro děti ☻.
Přibližně kolem jedenácté začala v kapli světící mše ☻ a kaple byla znovu zasvěcena sv. Ludmile. Jirka Němec ze vsi přinesl kameru a celý večer natáčel. První mše po více než padesáti letech a navíc v provizorních podmínkách. Tonda byl nadšen prostředím a atmosférou místa a průběh mše tomu odpovídal. Po duchovní hodině jsme se sešli pod noční oblohou a do pozdních hodin jsme potom ještě diskutovali o církvích, víře a nevíře, o sektách, o divadle, o duchovnu a jak jsme přitom koštovali pivo ztrácela se soustředěnost a udržet téma bylo stále složitější. Noc byla fakt horká, ale bylo to celé příjemné.
HLAVNÍ PROGRAM v sobotu 2.8. 2003
V sobotu ráno nás přivítala modrá obloha a brzo dorazili i další kamarádi, kteří nám přijeli pomáhat, veřejná zkouška.
Mirek Žabák Urban si sám nainstaloval fotografie ☻ a Tonda Jelínek dovyzdobil kapli po noční mši za pomoci své ženy Jany, připravili jsme provizorní lavice a objevili se první hosté: ti co zde kdysi bydleli, mladí i staří ze vsi a další kamarádi a přátelé. V kapli se na misijní mši sešlo 80 lidí, z nichž někteří byli na mši poprvé ☻. To jsme nečekali. Při mši hrála a zpívala Lenka Holasová a Marie Kratochvílová a taky Jarda Pinkas ☻. Na závěr přijali biskupovo požehnání i ti, kteří tak učinili poprvé v životě.
První vystoupení bylo opět v kapli. V bezprostředním, nestrojeném vystoupení nazvaném "2 v 1 aneb Zkouška" zahrála a zazpívala opět Lenka Holasová a Marie Kratochvílová a bylo to celé fajn. Nestrojená atmosféra vystoupení se pak nesla celým zbytkem dne.
Po pauze se pod lipami sešla skupinka prvních návštěvníků. Zde ve vystoupení nazvaném "Pubertální hajzlíci"☻ přečetla autorské texty Iva Honsová a Kasia Kurzeja četla v češtině texty Michaly Pohořelé. To se taky docela povedlo. Na pódium připraveném pro kapely vystoupili Poláci a neplánovaně zazpívali několik písniček. Byli výborní, ale ještě lepší byli, když na schodech jamovali jen tak pro sebe. Tam chvíli seděla i Dana Růžičková s manželem ☻. Přijela Čajovna a knihkupectví Kuba a Pařízek. Markovi Nikiforovi, který je přivezl, jeho přítelkyni Evě a její sestře jsme pomohli s přípravou stánku. Byli trochu za rohem, ale nakonec to snad vůbec nevadilo☻. Jarda Pinkas s Honzou si začali připravovat scénu pro svůj "Bramborovej tyjátr"☻. Nám však přicházejí zprávy, že už nebude co podat k jídlu. Takhle brzo, to jsme nečekali. Musíme do terénu. Na trávníku kousek níže po svahu si začal připravovat scénu Michal Kotrouš a Petr Chaluš pro představení "Muž s holí aneb Maňáskový akční thriller"☻. Tady se diváci bavili, ale nám se trošku začínají měnit plánované časy, ale doufáme, že to příliš neujede.
Přišel se na nás podívat starosta města Přibyslav pan Štěfáček s manželkou a byl zde i místostrosta pan Michael Omes a to nás moc potěšilo. Paní Edita Ouvínová natočila pro TV Přibyslav rozhovor s Tondou a Michalou. Draga Banda (World music ethno) přijeli tři. Začali hrát skoro ještě dříve než vystoupili z auta a prošli celým prostranstvím. Našli si místo na lavičce u vchodu do bufetu a potom už svoji akustickou muzikou vytvářeli velice příjemnou atmosféru pro zbytek večera.
To už si začala připravovat scénu skupina historického šermu Vivamus ☻s prvním dnešním kostýmním vystoupením "Ďábelský kurýr". Vystoupení bylo akční a na protagonistech bylo vidět, že představení je fyzicky skutečně dost namáhavé. Dělo bylo úžasné a ta jejich děvčata ještě úžasnější...
Během odpoledne a podvečera se hraje Petanque, Crocket a dokonce i šachy ... Apple Spokesman dlouho ladili až skoro vypadalo, že už u toho zůstane. Nakonec zahráli i když někteří starší návštěvníci možná čekali něco tiššího. Atmosféra večera se změnila. Závěr večera bude rockový a krvavý. Na spodní části prostranství připravuje scénu spolek LeŠkleb s představením "Krvavý román"☻. Svah nad scénou se zaplnil a další hodinu se na uměle osvětlené scéně odehrávalo Váchalovo drama. Děkovačka byla třikrát. Dorazil výtvarník Vít Kraus s angínou a svými VideoArty ☻. Pozdní hodina promítání už nepřitáhla mnoho diváků. Kapela MIMORITMUS ☻ však pozvala mladé k tanci před pódiem a stejně tak LowBorn (undergrunge čili over drive melodic guitars), kteří následovali. I tato vystoupení se povedla. Učinkující hráli s nasazením až do jedné hodiny po půlnoci Zamykáme výčep a připravujeme promítání 16mm dokumentů ☻. Malé plátno, školní promítačka a zejména nekvalitní záznam zvuku odradil ty, kteří se těšili na Jimiho Čerta. Druhý film už jsme ani nepromítali. Všichni pozvaní mají svá vystoupení za sebou.
Ti kdo zůstávají přes noc ještě zpívají v hloučcích s kytarami a kolem páté hodiny doznívají poslední akordy.
ZAKONČENÍ A DĚKOVNÁ MŠE v neděli 3.8. 2003
Vstáváme později. Apple Spokesman čekají, aby zaplatili večerní piva a odjíždějí. Uklízíme odpadky a loučíme se těmi kdo kempovali, odbyli si ranní hygienu u studny a vydávají se rovněž na cestu domů. Ve dvě hodiny odpoledne ještě Tonda slouží děkovnou mši, na kterou přišel osmdesátiletý pan Benc a sousedka paní Kadlecová ☻. Tonda uvažuje, že ještě přespí jednu noc pod stanem (první dvě noci poskytl nocleh Milan Vlček z Přibyslavi), ale nakonec zvolil noční odjezd s ohledem na několikaměsíční dceru.
Zůstávají ještě Poláci, někteří místní a dorazila Olga Škochová se svým mužem Štěpánem ze skupiny CHINASKI ☻. V příjemné zábavě trávíme večer a kolem třetí hodiny v noci se všichni loučíme.
Je to za za námi. Jsme unavení.
Názory se různí: někdo je nadšen, někdo jenom spokojen a někdo se nevyjadřuje, někdo si stěžuje na rozvleklý začátek, někdo na hlučnou hudbu, někdo hudbu chválí, někdo je nadšen šermíři a někdo by chtěl více piva, někomu chybí orientační tabule a přesný program, někdo si stěžuje, že platil za nic a někdo dal větší vstupné než bylo vypsané, někdo přišel až po odchodu pokladních, někdo zaplatil i když nemusel (místní a děti měli vstup zdarma) a nebo nemohl zůstat. Jedno je jisté: Dvorečtí se sešli v takovém počtu na jednom místě naposledy možná před třiceti lety.
Poděkování patří všem, kteří byli ochotni vystoupit, kteří pomohli s přípravou, kteří pomohli s organizací, kteří pomohli s úklidem a zejména těm, kteří přišli, viděli a zůstali.